O nás

Členové územní skupiny Slavonice žijí a pracují převážně v oblasti jihozápadní Moravy. Jde o území, které se rozprostírá především mezi městy Slavonice, Jemnice a Dačice. Přestože v současné době jsou rozděleny pomyslnou čarou, která odděluje dva kraje (Vysočinu a Jihočeský), jde historicky o Moravu. Pokud byste chtěli tento cíp země hledat, musíte se vydat na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska, 48o59´severní šířky a 33o01´východní délky, 519 metrů nad mořem. Právě zde leží Slavonice, městečko, které v současné době usiluje o vstup do UNESCO.

LandstejnVznik Slavonic můžeme odhadovat na konec 12. století, kdy pod vrchem Stráž stála slovanská osada, rozložená kolem románského kostela. Existovala zde významná křižovatka obchodních cest. Mocný rod Vítkovů tu založil trhovou ves Slavonice, o níž nejstarší zpráva pochází z 20.9.1260. Pozvolna se ves rozvíjela ve středověké město. Ve 14. století bylo město obehnáno fortifikačním systémem, ze kterého se dochovaly dvě ze tří původních bran.

Hospodářskou základnu tvořilo především řemeslo, zemědělství a obchod. Pro blahobyt města měla nepochybně význam jeho výhodná poloha na křižovatce dálkových cest. Úpadek zaznamenalo od počátku 30leté války. Později byla odtud přeložena významná poštovní stanice a od té doby leželo město stranou hospodářského a obchodního spojení. Vyhnul se mu pokrok a své celá oblast zažila i v době socializmu, kdy v těsné blízkosti za Slavonicemi stála železná opona. Po politických změnách v roce 1989 zde opět začíná pulzovat běžný život. Obraz města i celého okolí se opět začíná měnit k lepšímu zítřku.

V současné době mají Slavonice okolo 2.700 obyvatel. Významný pro okolí je silniční hraniční přechod přímo ve Slavonicích. Nesporně důležitá je velká ubytovací kapacita, značené cykloturistické a běžecké trasy. Toto všechno napomáhá ke stále většímu turistickému ruchu, který se po roce 1989 stále rozvíjí. Cílem výletů mohou být zaniklá středověká osada Pfaffenschlag, středověký hrad Landštejn, města Dačice, Telč, Jindřichův Hradec.

Kromě Slavonic však členové IPA pochází z Jindřichova Hradce, Pelhřimova, nedaleké Jemnice, Dačic, Jaroměřic nad Rokytnou, Moravských Budějovic, Nové Bystřice, Třebíče a několika dalších měst a obcí. V poslední době rozšířili naše ředy i kolegové z Českých Budějovic a Prahy. Protože zdejší oblast má mnoho součástí Policie ČR, je zde možnost dalšího růstu členské základny. V současné době má územní skupina Slavonice okolo 47 členů. Část z nich je zařazeno u cizinecké policie. Další početná část je z obvodních oddělení, popřípadě SKPV. Ostatní pracují jinde, studují na Policejní akademii nebo už aktivní výkon služby ukončili. Věkový průměr je okolo 45 let. Zájmy jsou různé. Počínaje sportem a konče malováním, hudbou, cestováním, výpočetní technikou a podobně.slavonice

Stejně jako zájmy, tak i činnost organizace je rozmanitá. K nejvýznamnějším aktivitám patří turnaj v kuželkách, florbalu, poznávací cesty, soutěže a přátelská setkání. Ta se uskutečňují i na mezinárodní úrovni.

Významnou měrou se do naší činnosti zapisuje i partnerství s rakouskou regionální organizací IPA Waidhofen – Gmünd, polskou skupinou IPA v Lešně a skupinou z maďarské Šoproně. Pravidelné výměny našich členů napomáhají k lepšímu poznání obou zemí. Stejně tak poznáváme i rysy lidí, kteří v našich zemích žijí. Spolupráce a partnerství bylo potvrzeno v letech 2003 a 2008. Od této doby se na návštěvách vystřídalo již mnoho členů. Spoluprácí s těmito partnery máme za cíl poznat policejní práci v těchto zemích a podmínky pro ni, vytvořit přátelské vztahy, poznat nové oblasti a vytvářet prostor pro osobní a rodinné vazby. Osobní vazby mají však členové slavonické skupiny i v jiných státech, jako třeba v Německu, Slovinsku, Belgii či Norsku.

V roce 2008 jsme oslavili 10. výročí založení organizace několika zajímavými akcemi. Za nejvýznamnější považujeme uspořádání čtyřdenního setkání členů IPA ze šesti států Evropy. Součástí setkání byla i mezinárodní konference k prvním zkušenostem ze schengenského prostoru v česko-rakouském příhraničí.